Ked si uvedomím, že "sama" budem nastálo

2. září 2013 v 16:18 | Harlow |  Dennik
Už sú to dva mesiace čo som tu.

Uteká to rychlo? Áno aj nie...
Je to úžasné, ked sa pozriem do kalendára a zistím, že už je 2. septembra. Ale srdce mi trhá pri predstave dalších 10 mesiacov tu. Nie, nie je mi tu zle. Rodina je super, s host mum mám velmi dobry vztah, deti su podarené, ich otec je velky dobrák od kosti :), najstarší 15 ročny syn ma ignoruje Šlápnul vedle ,šoférovanie na druhej strane nie je pre mna problém a verím si viac ako na Slovensku. Obavy som mala z jedla, ale nakoniec majuú radi varenie, takže každy večer čerstveé jedlo, dokonca varili guláš! Usmívající se Aspon na moment som sa zas cítila ako doma...

Ale cčlovek nemôže byt štastny, ked vidí cudzích rodičov s ktorymi byva a predstaví si svojich rodičov ako sa k sebe túlia, ked vidi ako sa cudzií súrodenci medzi sebou hádajuú kvôli veciam, ktoré si bez opytanie "požičali" A v takychto chvílach prosím pekne mám byt štastná, že som vo svojom vysnívanom Anglicku
Zatial mi to bohužial nejde...

Myslela som, že časom to prejde, ale po dvoch mesiacoch to neprechádza a moja sestra je smutná a osamelá po 5! rokoch čo tu žije. Takže budem štastná, že som tu, že spoznávam kopu novych ludí, že budem po roku hádam s nejakym certifikátom, ale popritom budem stále tak trochu osamelá, mysliet na našu krásnu záhradu, kde je vždy v letnych mesiacoch čo vyjedat!, na môjho milovaného psíka, s ktorym som stravila cely jej život, ale v jej posledné roky s nou už nebudem, ale hlavne ma vždy zamrzí spomienka na domov kde viem, že bude vždy niekto, kto ma velmi lúbi, amen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | Web | 4. září 2013 v 14:50 | Reagovat

Domov se vždy těžce opouští. Proto bych já asi nešla dělat au pair, ale něco jiného. Abych neměla pořád na očích rodinu, domov a zázemí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama